On-line informační a navigační systém pro prezentaci udržitelného rozvoje v obci Křižánky

Naučná stezka "Za pilníkáři na Český kopec"

Pilníkářské řemeslo v minulosti přispělo k rozkvětu obce Křižánky. Dnes je je toto zde tradiční řemeslo již téměř zapomenuté. Díky podpoře Ministerstva životního prostředí vznikla naučná stezka, která se snaží propojit minulost tradičního řemesla (zajímavosti o pilníkářství na Křižánkách) a současnost světa moderní techniky (Qr-kódy, internetové stránky, vizualizace). Pokud stezku přijdete navštívit osobně, čeká Vás zde i milé překvapení. Nyní již pojďme společně zavzpomínat, jak to tenkrát všechno bylo... 

Audio: 

Stanoviště

Za pilníkáři na Český kopec

Číslo stanoviště: 
1

Pilník coby nástroj sloužící k obrábění a ostření přestože už nemá tak široké uplatnění jako v minulosti stále patří k základnímu dílenskému nářadí. Počátky zhotovování pilníků sahají hluboko do starověku. Nejstarší pilníky odpovídající svým vzhledem těm dnešním byly bronzové. Železné pilníky se objevily až v době, kdy nástroje z tohoto materiálu se staly běžnou záležitostí. První pilníky na našem území se začaly vyskytovat v době laténské (mladší doba železná). Oblastí původu samostatného pilníkářského řemesla bylo Německo. Do Českých zemí přišlo toto řemeslo až v polovině 16. století. Podle Tereziánského katastru bylo řemeslo zastoupeno v Čechách v devíti městech a na Moravě ve dvou městech. Pilníkářství se v této době řadilo ke komerčním řemeslům. Obecně lze říci, že v této době se jednalo o řemeslo se stabilním odbytem a výdělkem.

49° 41' 8.3364" N, 16° 3' 52.362" E

Začátek pilníkářství na Křižánkách

Číslo stanoviště: 
2

V roce 1859 došlo ke zrušení cechů a od 1.5. 1860 je nahradila živnostenská společenstva. Ke konci 19. století počet pilníkářských živností významně vzrostl. Tito drobní živnostníci pracovali sami nebo jen s rodinnými příslušníky a svými učni. Je třeba zmínit, že pouze řemeslná produkce nepokrývala životní potřeby, a proto mívali výrobci k dílně přidružené i drobné zemědělské hospodářství. 

49° 41' 19.896" N, 16° 3' 47.6604" E

Pilníkářství na Křižánkách od přelomu století do začátku II. světové války

Číslo stanoviště: 
3

Za první republiky prožívalo pilníkářské řemeslo na Hlinecku svůj největší rozkvět. Především České a Moravské Křižánky se staly vyhlášeným pilníkářským střediskem. Protože ještě nenastala éra moderních brusných zařízení, velká poptávka po kvalitním pilníkářském zboží stále narůstala. Díky značnému množství vyučených mužů s různými schopnostmi a nestejnou kvalitou zvládnutí řemesla se vytvořilo několik pilníkářských vrstev s rozdílným sociálním zázemím.

49° 41' 21.4944" N, 16° 3' 59.3856" E

Život pilníkářů

Číslo stanoviště: 
4

 
Následující řádky jsou věnovány stěžejním principům výroby pilnikářských produktů od středověku až po dnešní dobu s důrazem na ruční podobu řemesla v první polovině 20. století. Pilnikářskou produkci lze víceméně od počátků její existence rozdělit na dvě základní, typologicky rozdílné skupiny. Jedna skupina je zaměřena na obrábění kovů a výrobky se označují jako pilníky, druhá opracovává dřevo a jedná se o rašple neboli struháky. Rozdíl mezi pilníkem a rašplí je ve skutečnosti dán tvarem vyseknutého zubu. Pilníkový zub se od rašplového liší nejen svým profilem, ale i způsobem provedení výseku a kladením jednotlivých vytvořených břitů na připravený povrch.Pilníkové i rašplové těleso se skládá z činné plochy opatřené vruby - tzv. „těla“ a trnu, který v pilnikářské terminologii nese název – „stopka“. Klasický tvar bývá zakončen zúženou částí, a proto ho pilnikáři označovali jako „špici“. Ruční zhotovování pilnikářských produktů obsahovalo řadu specializovaných operací. Zrod pilníku začínal vždy výběrem a ziskem kvalitního železného materiálu, ze kterého byl vykován základní tvar nástroje. Dále následovaly další úpravy - žíhání, broušení a pilování, aby se mohl provést výsek zubů. Po zhotovení břitů pilnikáře čekalo náročné kalení zajišťující kvalitu výrobku. Nakonec se musely pilníky očistit a opatřit konzervačním nátěrem. Jednalo se o technicky poměrně náročnou práci s nutností dodržet přesně technologický postup v zájmu zachování potřebných mechanických vlastností pilníku nebo rašple.
 

49° 41' 27.8592" N, 16° 4' 10.9164" E

Konec pilníkářství na Křižánkách

Číslo stanoviště: 
5

 Jak se rozrůstaly dílenské provozovny, úřady počínaly klást větší důraz na plnění základních hygienických a bezpečnostních předpisů. Zvláště zdraví škodlivá byla práce s olovem a velkými pískovcovými brusy. Při práci vnikal do plic olověný prach, který vznikal při plošném styku olovněné podložky s kovadlinou a také prach z brusu. Pilníkáři proto trpěli častými chorobami a věková hranice jejich úmrtnosti byla značně snížena.

49° 41' 32.8164" N, 16° 4' 23.6172" E

Ruční pilníkářství v současné době

Číslo stanoviště: 
6

Jak již bylo výše zmíněno, tradice ručního pilníkářství na Křižánkách vlivem společenských a technologických vlivů zcela zanikla. V současné době na Křižánkách žijí občané, kteří se pilníkářským řemeslem vyučili.

49° 41' 38.7708" N, 16° 4' 38.7264" E

Mapa stanovišť

Javascript is required to view this map.

Jazyky

Téma vzhledu

Stanoviště: Pilníkáři

Menu

Vytvořil: Internet Stream s.r.o.