Obec Křižánky

Ke konci roku 2010 bylo v Křižánkách trvale hlášeno 380 obyvatel. Křižánky jsou však také obcí chatařů a chalupářů. Na území obce je více jak 200 nemovitostí trvale neobydlených, které využívají majitelé především z velkých měst pro svoji individuální rekreaci.  Křižánky jsou také místem s velkou koncentrací turistů a to především v letních měsících.
Samotná obec Křižánky se skládá ze tří místních částí, které byly v minulosti samostatnými obcemi. Největší částí co do počtu obyvatel jsou Moravské Křižánky, následují České Křižánky a České Milovy.
 
Další zajímavosti obce
 
•        V katastru obce se nachází nejvyšší vrchol Žďárských vrchů Devět skal (836 m n.m.)
•        Obec leží v CHKO Žďárské vrchy. Na území obce se nachází nejcennější I. zóny CHKO.
•        V obci jsou tři rybníky. Největší a zároveň nejznámější je Kyšperský rybník, který se nachází v centrální části obce.
•        V okolí obce se nachází mnoho známých skalních útvarů: Drátník, Malinská skála, Čtyři palice, Milovské Perničky, Zkamenělý zámek.
•        Pravděpodobně první lyže na Vysočině používal zdejší učitel Houdek a lesník Resch, a to již v roce 1886. Lyže si objednali z Norska. Lyžování se pak rozšířilo po celé Vysočině.  
 
Stručná historie obce

Moravské Křižánky
Moravské Křižánky vznikly pravděpodobně později než České Křižánky podle kterých převzaly název. První písemná zpráva o nich je z roku 1437, kdy Jan z Pernštejna zajišťoval své manželce Barboře z Valdštejna věno na některých vsích, mezi nimiž je i tato část Křižánek. V roce 1580 patřily Moravské Křižánky již knovoměstskému panství a u něj zůstaly s výjimkou velmi krátkých časových úseků. Stejně jako v Českých Křižánkách, tak i v Moravských Křižánkách byla v 17. století postavena sklářská huť a později železářský hamr. Tyto podniky měly rozhodující vliv na rozvoj osady. (Zdroj: Pavel Svoboda, NOVOMĚSTSKO) 

 
České Křižánky
České Křižánky jsou zmiňovány poprvé v roce 1345. Podle zpráv z let 1465 a 1485 byla tato část z poloviny pustá. K většímu oživení a rozvoji zde došlo až od 17. století v souvislosti s postavením sklárny a později železářského hamru. Zatímco Moravské Křižánky spadaly pod novoměstské panství obec České Křižánky patřila pod panství rychmburské. V roce 1960 došlo ke sloučení Českých a Moravských Křižánek pod novou obec s názvem Křižánky. (Zdroj: Pavel Svoboda, NOVOMĚSTSKO) 

 
České Milovy
V roce 1648 byl v obci Březiny v rychmburském panství založen železářský hamr. Krátce nato začali stavět zdejší dělníci domky v místech dnešních Českých Milov. Další významnou událostí pro České Milovy bylo založení sklářské huti v roce 1835 rychmburskou vrchností. Při huti vznikla soukromá škola, pekařský i masný krám a několik obydlí pro skláře a pomocníky. Od roku 1850 do roku 1927 byly České Milovy osadou obce České Křižánky. Od roku 1975 byly přičleněny ke Sněžnému, v roce 1990 se osamostatnily a v roce 1999 přešly pod správu obce Křižánky. (Zdroj: Pavel Svoboda, NOVOMĚSTSKO) 
 
Znak obce
Existence tří místních částí se promítla také do znaku naší obce, který vychází z historické pečeti Moravských Křižánek z roku 1743. Tehdy samostatná obec Moravské Křižánky si v tomto roce pořídila typář s pěti tlapatými kříži v pečetním poli rozmístěnými tak, že čtyři malé křížky provázejí jeden velký, umístěný uprostřed. Autor návrhů nových obecních symbolů Křižánek převzal z této historické pečeti kříže tři, jako symbol existence tří územních celků na území dnešní obce. Doplňujícím motivem je svatováclavská čepice, připomínající novoměstská knížata z Ditrichštejna, stejné jako dva vinařské nože z jejich rodového erbu. Modrá barva štítu symbolizuje tok Svratky, rozdělující České a Moravské Křižánky. Ze znaku vychází i prapor obce.
 

Fotografie: