Jazyky
Čeština
English
Informace o stezce
Pilníkářské řemeslo v minulosti přispělo k rozkvětu obce Křižánky. Dnes je je toto zde tradiční řemeslo již téměř zapomenut...
Mapa stanovišť stezky
Přehledná mapa všech stanovišť této stezky.
Číst dal
Obec Křižánky
Křižánky jsou malou obcí na českomoravském pomezí v srdci Žďárských vrchů přibližně 17 km severně od Nového Města na...
Stanoviště: Pilníkáři
Za pilníkáři na Český kopec
- 1 z 6
- následující ›
Pilník coby nástroj sloužící k obrábění a ostření přestože už nemá tak široké uplatnění jako v minulosti stále patří k základnímu dílenskému nářadí. Počátky zhotovování pilníků sahají hluboko do starověku. Nejstarší pilníky odpovídající svým vzhledem těm dnešním byly bronzové. Železné pilníky se objevily až v době, kdy nástroje z tohoto materiálu se staly běžnou záležitostí. První pilníky na našem území se začaly vyskytovat v době laténské (mladší doba železná). Oblastí původu samostatného pilníkářského řemesla bylo Německo. Do Českých zemí přišlo toto řemeslo až v polovině 16. století. Podle Tereziánského katastru bylo řemeslo zastoupeno v Čechách v devíti městech a na Moravě ve dvou městech. Pilníkářství se v této době řadilo ke komerčním řemeslům. Obecně lze říci, že v této době se jednalo o řemeslo se stabilním odbytem a výdělkem.
Zlomkovým momentem pro rozvoj průmyslu byly politicky - sociální změny za vlády Josefa II. Jedním k klíčových faktorů se stalo zrušení nevolnictví v r. 1781, které navýšilo počet řemeslníků. Tímto byla otevřena cesta k působení pilníkářských mistrů nejen ve městech, ale i na venkově. Důležitými odběrateli pilníků ve velkém byli dřevaři. V okolí Hlinska se vyskytovali zhotovitelé obuvi, kteří zase požadovali speciální ševcovské rašple. V okolí Hlinska se na konci 20. let 19. století usídlilo nové řemeslo nejprve ve vsích Koruna, Rychmburk a Křižánky, které se později staly významným střediskem pilníkářské výroby. Pilníkáři byli organizováni v krajském cechu zámečníků v Chrudimi. Kolem roku 1840 mistři opustili chrudimský cech a vstoupili do "Společného cechu ve Svratce". Po roce 1880 se tak pilníkářská produkce rozšířila z českého okolí Svratky do moravského, tedy z Chrudimského okresu do Novoměstského, a to pouze na Moravské Křižánky a moravskou Cikánku. Toto rozmístění vydrželo až do poloviny 20. století. (Použité zdroje: Ruční pilníkářství na Hlinecku - Václav Michalička)
QR kód s odkazem na kartu stanoviště
