Informace o stezce
Milovská stezka, nazvaná jinak také "Příběh krajiny pod Čtyřmi palicemi" je velice pestrá svým obsahem.
Mapa stanovišť stezky
Přehledná mapa všech stanovišť této stezky.
Číst dal
Obec Křižánky
Křižánky jsou malou obcí na českomoravském pomezí v srdci Žďárských vrchů přibližně 17 km severně od Nového Města na...
Stanoviště: Milovská stezka
-
1.
-
2.
-
3.
-
4.
-
5.
-
6.
-
7.
-
8.
-
9.
-
10.
-
11.
-
12.
-
13.
-
14.
-
15.
-
16.
-
17.
-
18.
-
19.
-
20.
Obce Milovské kotliny
„První zmínka o Milovech jako osadě na moravské straně je z roku 1587, kdy při odhadu novoměstského panství se uvádějí jako „louky na Milejovích“, které patřily k rychtě v Německém (Sněžném). V roce 1610 zbudoval tehdejší majitel Vilém Dubský z Třebomyslic rybník „Milegowi“. V roce 1741, po zpustošení okolních lesů velkou vichřicí, byl postaven u rybníka železný hamr, aby mohlo být zužitkováno padlé dřevo.
Osídlení bývalé české strany Milov spadá do pozdní horské kolonizace koncem 17. století. Významnou událostí osady bylo založení skelné hutě v roce 1835 bratry Konrádovými.
Na jihovýchodním svahu pod Juránkovou skálou (nyní známou jako Drátenická skála, či Drátník) tvoří rozhozená hrst chalup osadu Blatiny. Když dala koncem 17. Století vrchnost otevřít kutiště na železnou rudu na Samotínském kopci, povolila dělníkům milovského železného hamru, aby si postavili dřevěné chalupy v poloze „U háje“ a v poloze „Na Samotíně“. Tak vznikla v roce 1707 na svahu východně od Juránkovy skály osada Blatiny a na jižním svahu Samotínského kopce osada Samotín. Familianti z obou obcí, musili 4 dny v týdnu robotovat v milovském železném hamru a platit činži z pronajatých pozemků.
Severovýchodně proti Blatinám vystupuje do výše 805 m lesnatý Vysoký kopec. Pod ním se prostírá rozlehlá stráň s malebně ztvárněnými lesy. Mezi nimi je téměř skryta hrst chalup. Jde o ves Podlesí, dříve zvanou Waldorf. Je typem osad zakládaných v době horské lesní kolonizace. Její osadníci zpracovali dřevo pro okolní hamry a sklárny. Postupným osídlováním vznikly dvě části osady. V jihozápadní poloze Podlesí a v jihovýchodní poloze pod Buchtovým kopcem Zálesí.
(Volně převzato: V. Bálek – Jak šel čas naší Vysočinou, 1989)

QR kód s odkazem na kartu stanoviště
