Jazyky
Čeština
English
Deutsch
Informace o stezce
Milovská stezka, nazvaná jinak také "Příběh krajiny pod Čtyřmi palicemi" je velice pestrá svým obsahem.
Mapa stanovišť stezky
Přehledná mapa všech stanovišť této stezky.
Číst dal
Obec Křižánky
Křižánky jsou malou obcí na českomoravském pomezí v srdci Žďárských vrchů přibližně 17 km severně od Nového Města na...
Stanoviště: Milovská stezka
-
1.
-
2.
-
3.
-
4.
-
5.
-
6.
-
7.
-
8.
-
9.
-
10.
-
11.
-
12.
-
13.
-
14.
-
15.
-
16.
-
17.
-
18.
-
19.
-
20.
Les jako zásoba dřeva pro milovské sklárny
Prosba lesa: "Milý člověče! Jsem dárcem tepla v tvém krbu za chladných nocí a dárcem přívětivého chládku v žáru letního slunce. Já jsem dal trámoví tvemu obydlí a desku tvému stolu, ze mne je lože ve kterém spáváš i kleč tvého rádla. Já jsem dodal topůrko do tvé sekery a branku do tvého plotu. Ze mne je dřevo tvé kolébky i tvojí rakve. Jsem tím, čím pro blahobyt je chléb a pro krásu kvítko. Slyš tedy moji prosbu: Nepustoš mne!."
Hlavním důvodem pro vznik milovských skláren bylo především velké množství dřevní hmoty, která by jinak zůstala bez užitků. Sklárny používaly dřevo nejen k tavení skla, ale také k výrobě potaše. Potaš, také salajka („flus“), která se získávala několikanásobným loužením dřevěného popela a vápněním, se používala ke snadnějšímu utavení křemičitého písku.
Dodávku popela pro sklárny zajišťovali popeláři. Jedním ze způsobů získávání popela bylo vypalování celých dílců lesa, většinou těžko dostupného, ze kterého bylo obtížné dopravovat dřevní hmotu. Popel se získával také tak, že se do kmene stromu ve výšce 6 stop vyhloubil otvor a v něm se rozdělal oheň. Celý strom se tak zvolna proměnil na popel.
Hlad sklářské hutě po dřevě dokumentují ohromující čísla: na výrobu sto kilogramů skla se spotřebovalo pět kilogramů potaše a ta si vyžádala kolem tuny spáleného dřeva.
QR kód s odkazem na kartu stanoviště
