České a Moravské Křižánky

Číslo stanoviště: 
5
České a Moravské Křižánky

Křižánky - dvě jména, dvě země. České Křižánky a Moravské Křižánky – Čechy a Morava. Dnes už pouze jedna vesnice. Malebná a stejně krásná, jako za starých časů. Jen o něco více přívětivá k lidem, kteří ji obývají.

Řeka Svratka rozděluje Křižánky, jak už bylo řečeno, na dvě části – českou a moravskou. Dříve vznikly pravděpodobně České Křižánky a postupně se rozšířily i na moravskou stranu. První písemné záznamy jsou z roku 1345, kdy České Křižánky patřily k panství rychmburskému. K většímu oživení a rozvoji došlo od 17. století v souvislosti s postavením sklárny a železného hamru.

Moravské Křižánky vznikly pravděpodobně později. První písemná známka o nich je z roku 1437, kdy si Jan z Pernštejna bral za manželku Barboru z Valdštejna a zajistil jí věno na některých svých vsích, mezi nimiž je i tato část Křižánek. Zmínky o obci dále nacházíme až v roce 1580, kdy lidé z dědiny Křižánky byli zavázáni brát pivo z právovárečných domů z Nového Města. Od tohoto roku také ves zůstává při panství novoměstském a v historických písemnostech se s ní shledáváme častěji.
V době pobělohorské zde Šimon Kratzer postavil sklářskou huť, kterou 28. 9. 1642 prodal dosavadnímu mistru své huti na Vříšti Janu Hanzlovi Frydrychovi. Frydrychu sklenáři byla pronajata i ves Křižánkov s osmi usedlými. Ten pak postavil nový dvůr a přikoupil tři staré selské grunty.
Na mapě z roku 1741 je na české straně obce zakreslena železná huť, pravděpodobně hamr, který zpracovával surové železo z vysokých pecí na rychmburském panství. Jeho provoz skončil v druhé polovině osmnáctého století.
Počátkem 19. století byla do Křižánek z Moravské Svratky přeložena správa lesního revíru. Na výdělek místního obyvatelstva měla vliv i sklářská huť v nedalekých Českých Milovech, dřevařský průmysl a hlavně pilníkářský průmysl, jehož zakladatelem byl pan Bořek z Českých Křižánek.
V roce 1960 došlo ke sloučení Českých a Moravských Křižánek pod novou obec s názvem Křižánky.
Křižánky mají také své slavné rodáky a obyvatele. Narodil se tu akademický malíř František Bukáček, literární a divadelní kritik Antonín Veselý a sochař Karel Pavlík. A pokud patříte ke generaci, která musela ve škole povinně číst Malého Bobše, pak vězte, že autor knížky, Josef Věromír Pleva učil i ve škole v Křižánkách.
A ještě jedna zajímavost. Pravděpodobně první lyže na Vysočině pocházejí právě z naší obce. V roce 1886 si je objednal zdejší učitel Houdek a lesník Resch z Norska. A odtud se pak rozšířily po celé Vysočině.
V současné době žije v Křižánkách necelých 400 obyvatel. V obci se nachází největší vesnická památková rezervace Kraje Vysočina.
Působí zde celá řada spolků a sdružení. Jednotlivé spolky se podílejí na pořádání kulturních a společenských událostí. Jedna akce střídá druhou.
 

Audio: